Jsem...
...dětská fyzioterapeutka a provádím rodiče psychomotorickým vývojem jejich dítěte.
Mými nejčastějšími klienty jsou maminky přicházející se svými dětmi. Některé proto, že chtějí "pouze" zkonzultovat vývoj miminka, zda probíhá správně, jiné proto, že je odeslal pediatr či neurolog ke konzultaci a rehabilitaci.
Práce s dětmi byla mým celoživotním snem a nikdy nepřestanu být vděčná, že mám práci, která mě naplňuje a baví a ve které vidím obrovský smysl.
Dětské fyzioterapii se věnuji už od roku 2015, kdy jsem pracovala na oddění šestinedělí jedné fakultní nemocnice a měla jem na starosti jak maminky, tak miminka. Byl to rok, ve kterém jsem měla snad nejvíc miminek v náručí za celou svoji kariéru a dal mi opravdu hodně. Pracovala jsem s nedonošenými miminky, s miminky s poporodními komplikacemi, viděla spoustu různých diagnóz a měla možnost učit se od odborníků na svém místě.
Po roční praxi v nemocnici mě osud zavál do Prahy do soukroměho rehabilitačního centra v Uhříněvsi a moje znalosti a zkušenosti se začaly rozrůstat. Moje vedoucí absolvovala jak kurz Vojtovy reflexní lokomoce, tak Bobath koncept a její názory, vhledy, komentáře a zkušenosti mě obrovsky posunuly.
V terapii se snažím vždy upřednostit benefity pro dítě a maminku. Maminka je totiž ta, která svoje dítě ná nejlépe, nejlépe ví, jak na něj a ta, na které stojí celá terapie. Maminka bude totiž doma s dítětem cvičit a je vždy na mě, abych mamince dala do rukou takový způsob terapie, který doma zvládne.
Často to pro mě může znamenat, že nepůjdeme úplně podle mého plánu, ale důležitější než vnutit mamince takovou terapii, kterou nezvládá, nebo dělat nechce, je pro mě to, aby dítě terapii mělo a je na mě, abych to ke všeobecné spokojenosti vymyslela a předala mamince.
Není mým cílem udělat z maminek nešťastné bytosti, které se děsí okamžiku, kdy mají doma s dítětem cvičit, jestli to dobře zvládnou.
Mým cílem je vždy co možná nejzdravější miminko (s ohledem na svou případnou diagnózu) a spokojené jak dítko, tak maminka..
Osobní zamyšlení, jak by to podle mě mělo ideálně vypadat na systémové úrovni....
Mám moc ráda, když přijde maminka sama od sebe na konzultaci psychomotorického vývoje svého dítka už třeba na konci šestinedělí. Jednak je to pro mě signál, že maminka se o vývoj svého miminka aktivně zajímá a také čím dřív maminka přijde, tím dřív je možné odhalit případnou komplikaci ve vývoji.
Často se totiž stane, že na rehabilitaci se ocitne dítko v sedmi, osmi, devíti měsících s tím, že se asymetricky vyvíjí. Postupným odebráním anamnézy ale i s maminkou zjistíme, že zárodek problému nastal daleko daleko dříve. Ve valné většině případů v prvních třech měsísích života miminka.
První tři měsíce považuji za absolutní základ pro další správný vývoj, a pokud ne proběhne správně na začátku, nemůže správně probíhat ani později. I proto jsem vytvořila online kurz Od prvního ultrazvuku k pasení koníků, aby maminky měly dostatek základních kvalitních informací, věděly, co je třeba pohlídat, sledovat a kdy už je na místě vyhledat fyzioterapeuta.
Hodně by se mi líbilo, kdyby u nás byla konzultace psychomotorického vývoje standardem stejně jako screening kyčlí či vyšetření oušek. U toho taky nikdo na nic nečeká, ale vyšetřují se hned, jak je to možné, aby se případné odchylky ihned řešily.
Každá jedna taková konzultace nejpozději na konci šestinedělí dá mamince obrovsky mnoho. I když dítě nebude mít žádný problém, dostane maminka tipy, jakým způsobem o miminko pečovat, jak s ním manipulovat, co hlídat. A když dítko problém mít bude, začne se okamžitě řešit. Dítko totiž nikdy samo z ničeho nevyroste. Samo se nezmění nikdy nic.
... maminka syna
V prosinci 2020 se nám narodil syn Jiřík. Kvůli jeho asymetrické poloze v bříšku musel ven císařským řezem a nezbylo nám nic jiného, než spolu cvičit Vojtovu metodu, abych mu z asymetrie pomohla. Cvičili jsme pár týdnů, stav se poměrně rychle upravil, ale jeho vývoj pečlivě sleduju stále.
... certifikovaná laktační poradkyně
Na kojení a krmení dítěte se v rámci anamnézy ptám každé maminky, protože existuje velmi úzká souvislost mezi kojením a psychomotorickým vývojem. Jedno ovlivňuje druhé a naopak, a proto jsem absolvovala kurz Laktační ligy, abych kojení více porozuměla a uměla maminkám poradit i v tomto ohledu.
Více o kojení z pohledu fyzioterapeuta
... táborová kuchařka
Od své páté třídy jsem aktivní členkou Turistického oddílu mládeže v Nivnici. Když jsem odrostla roli dětského účastníka a začala jezdit jako vedoucí, jeden rok nám odřekla kuchařka. Já jsem se výzvě postavila čelem a řekla, že přece 60 krků z zvládnu jeden týden živit. A už mi to zůstalo. První rok byl horší než očistec, všechno bylo nové a náročné, včetně opravdu polních podmínek, ale s každým dalším rokem se to zlepšovalo a tuhle životní roli už mi nikdo neodpáře. Jako táborová kuchařka jezdím teď už i se svým synem a partnerem, se kterým jsme v kuchyni sehraná dvojka, o Jiříka se vždycky někdo milerád postará a my se milerádi postaráme o naplnění žaludku dětí i vedoucích.
...věčná studentka
Pro to, aby člověk mohl být dětskou fyzioterapeutkou nestačí mít jen vysokoškolské vzdělání, jeden kurz a šmitec. V mém oboru je neustálé prohlubování vědomostí více než nutné, proto se pořád dovzdělávám, absolvuju nové kurzy a školení, abych měla stále aktuální informace a přehled v oboru. V letošním roce mě na podzim čeká dlouho očekávaný kurz Prechtlovy metody vyšetřování miminek.
